ELLE KVÍZ: Velikonoce a jejich tajemné i pestré zvyky. Jak dobře je znáte?
Velikonoční svátky jsou nejvýznamějším křesťanským svátkem celého roku. Pro mnohé znamenají pouhé čtyři jarní dny volna, pro jiné mají hluboký duchovní rozměr, jiní si je zase oblíbili kvůli lidovým tradicím, které vnášejí změnu do všedních dní. Do které ze skupin patříte vy? A kolik toho o velikonočních zvycích víte? Otestujte to v našem velikonočním kvízu!
Podle tradice si každý mládenec musel pomlázku vyrobit sám z vrbových proutků, které byly symbolem zdraví, plodnosti a mládí. Každá žena, která chtěla i v dalším roce překypovat zdravím proto toužila, aby jí bylo našleháno. A počet pentliček na pomlázce označoval, kolik žen ta, která pomlázka „omladila“.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek a jejich datum se každý rok mění. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na březen nebo duben.
Původně řehtačky sloužily ke svolávání k bohoslužbám od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty. Mají totiž nahrazovat zvuk zvonů, které odletěly do Říma. Děti by proto měly třikrát denně chodit po městě nebo vsi s řehtačkami a řehtat místo zvonů.
Beránek je křesťanským symbolem Ježíše Krista, který se prolil svou nevinnou krev a obětoval se za spásu světa. Ve staré židovské tradici představuje beránek důležitou oběť Bohu.
Kristus vstal z mrtvých za svítání „prvního dne v týdnu“. Pro nás dnes by to sice znamenalo pondělí, ale podle židovského kalendáře je posledním dnem týdne sobota a prvním tudíž neděle.
Morana nebo také Smrtka je figurína, která zpodobňuje smrt nebo zimu. Vynášení Morany na Smrtnou neděli je prastarý očistný rituál. Jeho smyslem je rozloučit se se zimou i s věcmi, které nás trápí. Nejčastěji se topí, ale je také upalována nebo zakopávána.
Označení šmigrust je spojováno s oblastí severní a východní Moravy, především s Valašskem. Tady se pomlázky původně nepletly z mladých vrbových proutků jako v jiných oblastech Česka, ale z proutků břízy, modřínu nebo dokonce z rákosu.
Zdobené velikonoční vajíčko bylo darem. Symbolizovalo život, zrození a jeho síla se umocňovala barvením. Původně ale mělo barvení prozaický důvod. Bylo potřeba během postního období odlišit vařená vejce od čerstvých, proto se označovaly barvou.
Zelený čtvrtek je podle tradice ve znamení jarní zeleně a luštěnin. Připravovala se jídla z mladých kopřiv nebo petržele, dnes se vaří třeba špenát s vajíčkem, špenátové lasagne, hráškový krém apod. Jídla s masem a živočišnými tuky jsou podle postních pravidel zakázaná.
Pentle, stuhy, mašle jsou tradičně přivazovány při velikonoční koledě na pomlázku. Jejich symbolika nese tajné poselství. Děvče tím dávalo konkrétnímu chlapci najevo, co si o něm myslí. Červená symbolizovala lásku, modrá naději, zelená oblíbenost, žlutá odmítnutí.
Velikonoční svátky nepochybně raději prožíváte jako volné dny trávené na návštěvách nebo výletech do přírody. To vůbec nevadí. I když dnešní kvíz nedopadl úplně nejlépe, neznamená to, že si nemůžete Velikonoce užít naplno se vším, co k nim patří.
Odborník na lidové tradice z vás asi nebude, ale rozhodně se nemáte za co stydět. Naopak, užijte si plnou měrou toho, co Velikonoce nabízejí - setkávání s přáteli, dobré jídlo, krásné tradice a radost z toho, že je zima pryč a čeká nás to nejhezčí období v roce.
Nenachytali jsme vás! Pokud jde o Velikonoce, máte všechny historické i současné souvislosti v malíčku - klobouk dolů! To si zaslouží odměnu. S chutí se zakousněte do toho největšího čokoládového zajíce, kterého doma najdete - a bez výčitek!